Boční oltář sv. Josefa

Boční oltář sv. Josefa zhotovil sochař Johann Schubert (1743? – 1792) v roce 1789. Oltářní obraz namaloval Felix Ivo Leicher (1727-1812).

Tvoří ho hranolový (stolový) typ mensy z umělých mramorů. Mensa je zapuštěna mezi mohutné sokly oltářní architektury. Sloupy a pilastry, na rozdíl od ostatních oltářů, jsou hladké bez kanelur a v dolní třetině s prstenci. Hlavice jsou korintizující. Nad stejnojmenným obrazem jsou girlandy ze stuhy a růží. Po stranách retabula na půlválcových soklech s kanelurami a rozetami je dvojice plastik.

Na profilované a výrazně předstoupené římse završené segmentem jsou po stranách klasicistní vázy a festony s květinami. Štítový nástavec s rozeklanou římsou a po bocích uzavřený volutovými křídly nese plastický motiv obláčku s nápisem JOSEFUS, kolem něhož jsou seskupeny andílci a andílčí hlavičky. Na vrcholu v rozeklání je ukončujícím článkem váza s květinami.

Oltářní obraz: Svatý Josef s dítětem Ježíšem v náručí a s andílky, vzhlížející k nebi, kdy je vyobrazena postava Boha Otce a Ducha Svatého v podobě holubice.

Vlevo: Socha sv. Marie Magdalény s nádobkou na olej u nohou.

Svatá Marie Magdaléna patřila ke skupině žen, které doprovázely Ježíše. Stála pod křížem, když Ježíš umíral. Přišla ke hrobu, aby uctila Ježíšovo mrtvé tělo vonnými oleji, ale nalezla prázdný hrob. Vzápětí se jí vzkříšený Ježíš zjevil a poslal ji, aby o tom řekla apoštolům. Její svátek se slaví 22. července.

Vpravo: Socha sv. Floriána s atributy – mušle, z níž leje vodu na hořící dům, oděv římského vojáka s praporcem.

Sv. Florián (přelom 3. a 4. století). Byl římským vojákem a úředníkem v provincii Noricum (dnešní Rakousko). Během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána se veřejně přiznal ke křesťanství. Roku 304 byl umučen – byl svržen do řeky Enns s kamenem uvázaným na krku. Je zvláště uctíván jako patron hasičů a vzýván k ochraně proti ohni. Jeho památka se slaví 4. května.