Boční oltář sv. Michaela archanděla zhotovil sochař Johann Schubert (1743? – 1792) v roce 1789. Oltářní obraz namaloval Felix Ivo Leicher (1727-1812).
Oltářní architektura je z umělých mramorů. Hranolová (stolová) me
nsa je zapuštěna mezi půlválcové sokly oltářní architektury. Sokly jsou profilované, v dříku kanelované, ve vpadlinách s rozetami. Z profilové patky vyrůstají hladké dříky sloupů, v dolní třetině s prstenci. Sloupy a stejně řešené pilastry jsou završeny korintizujícími hlavicemi, na nichž spočívá profilová římsa uprostřed řešená do segmentového oblouku a na okrajích zvýrazněna klasicistními vázami s květy. Nad horní částí rámu obrazu jsou festony z pentlí a růží visící rovněž po stranách horní třetiny obrazu. Štítový nástavec je uzavřen po stranách volutovými křídly a ve vrcholové části je uzavřen rozeklaným segmentem dekorovaným vavřínovým festonem. V místě rozeklání je hranolovitý článek s křížkem. Plochu štítového nástavce vyplňují štukové obláčky s andílčími hlavičkami a postavami po stranách a paprskovitým nimbem. Centricky je umístěn trojúhelník s Božím okem. Po stranách retabula jsou plastiky světců.
Oltářní obraz: Svatý Michael archanděl ve zbroji s mečem v letu, svrhávající zlé duchy do pekla.
Vlevo: Socha sv. Agáty se zlatou čelenkou a atributem kleští v pravé ruce.
Svatá Agáta (1. pol. 3. stol.) Pocházela ze sicilské Katánie, z urozené rodiny. Zasvětila svůj život Kristu v panenství. Místodržitel Quintianus ji chtěl přinutit k sňatku, ale ona odmítla. Proto byla uvězněna a krutě mučena, zemřela mučednickou smrtí za císaře Decia. Její svátek se slaví 5. února.
Vpravo: Socha sv. Šebestiána – stojící v oděvu římského vojáka, v pravé ruce šíp a v levé, ovinuté kolem kmene stromu, kyj.
Sv. Šebestián (přelom 3. a 4. století). Byl římským vojákem a důstojníkem císařské gardy, pocházejícím z Galie, ale působícím v Římě. Císař Dioklecián ho pro křesťanskou víru odsoudil k smrti. Byl přivázán ke stromu a prostřílen šípy, ale zázračně přežil. Uzdravila ho křesťanka jménem Irena. Znovu předstoupil před císaře a po vyznání víry v Krista byl ubit k smrti. Pohřben v Šebestiánových katakombách v Římě. Jeho památka se slaví 20. ledna.
