Boční oltář sv. Peregrina zhotovil sochař Johann Schubert (1743? – 1792) v roce 1789. Oltářní obraz namaloval Felix Ivo Leicher (1727-1812).

Oltář je proveden z umělých mramorů se sarkofágovou mensou s klasicistními festony a medailonem, uprostřed s křížem na čelní straně. Architektura je vertikalizovaná sloupy a shodně členěnými pilastry po stranách. Na půlválcových soklech po stranách jsou situovány plastiky svatých. Sloupy osazené na soklech zdobených rozetami, jsou kanelované s píšťalami v dolní třetině dříku a na vrcholu s korintizujícími hlavicemi. Podepírají profilované kládí s římsou s klasicistními vázami na okrajích. Segmentovité ukončení obrazu je akcentováno girlandami se stuhami a růžemi. Nad římsou je nástavec, který má centrálně situovaný motiv kříže se srdcem a trnovou korunou, se štafáží andílčích postaviček a hlaviček. Pozadí plastické skupiny tvoří oblaka a gloriola. Štítový nástavec je završen po stranách volutovými křídly, na které spadají vavřínové festony a na vrcholu rozeklaná profilovaná římsa.

Oltářní obraz: Svatý Peregrin klečící před ukřižovaným Ježíšem, obklopen andílky.

Svatý Peregrin (Pellegrino Laziosi) (1265-1345) Narodil se ve Forli (IT), v mládí odpůrce církve, po obrácení vstoupil do řádu Servitů. Žil velmi asketicky, věnoval se modlitbě a péči o chudé. Onemocněl rakovinou nohy, ale vroucně se modlil před křížem a byl zázračně uzdraven. Je uctíván jako patron nemocných rakovinou. Liturgická památka připadá na 1. května.

Vlevo: Socha sv. Mořice v antikizující zbroji s mečem v levé ruce.

Svatý Mořic (umučen kolem r. 287) Byl vojákem a velitelem tzv. Thébské legie římské armády. Pocházel z Horního Egypta, byl černé pleti. Jeho legie, složená z křesťanů, byla poslána do Galie a když dostali rozkaz obětovat pohanským bohům a pronásledovat křesťany, odmítli. Za neposlušnost byli postupně decimování a nakonec všichni popraveni. Jeho liturgická památka připadá na 22. žáří.

Vpravo: Socha sv. Rozálie s perlovým diadémem a pletencem růží v rukou.

Sv. Rozálie (1130-1166). Pocházela ze sicilské šlechtické rodiny. Rozhodla se zasvětit svůj život Bohu jako poustevnice v jeskyni na hoře Monte Pellegrino u Palerma. Vedla přísný asketický život. Podle tradice na její přímluvu ustala morová epidemie v roce 1624. Její památka se slaví 4. září.